Cichlidklub.sk

Stav jiker nakladených BEZ samce po 52 hodinách. Drtivá většina je stále zdravá a zdárně se vyvíjí, mutační tyrkysové samičky jsou tedy buď schopné partenogeneze anebo skrytě oboupohlavní.
I kdyby se nakonec nevylíhlo nic a plůdek uhynul dejme tomu při kulení či krátce po něm, je to fascinující

Nooo veľmi zaujímavé. Určite napíš ako to dopadlo.

Pokud se něco bude schopno vykulit, mělo by k tomu dojít buď dnes večer nebo v průběhu noci. Jsem z toho jak na trní, určitě dám vědět, jak to dopadlo

Tak je po všem. Jikry žily a vyvíjely se 80 hodin, to byl ale jejich limit, pak začaly rychle odumírat. Průvodním jevem bylo uvolnění se z podkladu. Ve čtyři odpoledne jich sice ještě víc než polovina zbývala, samičky to ale vzdaly a následně do půl hodiny kompletně sežraly.
Nu což, stalo se. Pozorování to ale i tak bylo velice zajímavé a poučné, v tom ohledu je i negativní výsledek výsledkem. Tyrkysová mutace je prostě zvláštní nejenom barvami (byť se mi čím dál víc jeví jako slepá ulička, neschopná se reprodukovat)

(Mmch, zadováděl si tu nějaký šotek - příspěvek jsem nadatloval v 17:16, zdejší časomíra ale ukazuje o hodinu méně. Snůška byla opravdu pryč až teprve po půl páté.)

Fajfmen, výsledok síce negatívny, v CZ na to máte takú peknú vetu - Není každý den posvícení

Ale príspevok zaujímavý. Pekne si to popísal.

Děkuji, bylo to hodně zajímavé pozorování.
Tím spíš, že spárované moty u mě od sestavení dvojice žijí vždy výhradně v samostatných soukromých akváriích, nedávám je od společenstev "na chvíli bokem" pro výtěr. Dvě harmonizující ryby, jakmile se dají dohromady = dostanou vlastní akvárko na celý život (u nejstaršího páru už cca sedm let). Žádné úpravy vody ani pozdější zásahy, vše je na nich, pokud možno jim do života nekecám. Neoplozené jikry sehraných párů, s velikými schopnými samci, obvykle viditelně záplísní už během pár hodin, zde ale byla společná snůška dvou mutačních samiček v "zahnojené" vodě společenského akvárka životaschopná a vyvíjející se až prakticky k momentu líhnutí. Teprve v té chvíli pro zárodky konečná. Prostě nářez! I bez líhnutí to bylo posvícení jak na svatého Martina

V noci na dnešek umřel Potvůrka, zakladatel naší chovné linie. Po vytažení tělíčka z akvária jsem je změřil a zvážil, s neuvěřitelným výsledkem 42 cm délky a 834 g hmotnosti.

Čítal som na "Rybičkach", že to s ním nevyzerá dobre. Škoda ho. Ako dlho si ho mal?

Žil u nás přibližně 8 let. Jako totální reklamu na Dachau, kostru potaženou kůží, prohnutou do luku, jsem jej (živořícího na vločkách v pidiakvárku pro betty) tenkrát ukradl hrobníkovi z lopaty. Tehdy jsem ani nevěděl, že druh P. motaguensis existuje. Záchranná akce a vše další bylo jen na základě odhadu, že má tvar hlavy jako P. managuensis...
Umřel mi kamarád. Tam byl doopravdy přímý vztah, absolutní důvěra a přátelství, kdy jsem mu i interiér nádrže vytvářel v přímé interakci, jak se mu to líbí či nelíbí - holou rukou jsem se mu následně mohl vrtat uprostřed hejna potěru v rámci odebírání zbytků potravy - a jen na ni z pár cm v klidu koukal. Na přiblížení kohokoli dalšího na méně než dva metry k akváriu přitom reagoval útokem, div neprorazil sklo.
Z jeho úmrtí mám fakt docela depku. Byl to člen rodiny.

Tak mě napadá, vzhledem k jeho finální délce 42 cm:
Běžný vzrůst motagujců v domovském prostředí je cca 28 cm a pokud je mi známo, samec nad 30 cm se u tamních sportovních rybářů doposud nekonal. Narozdíl od velkých zástupců rodu (managuensis, dovii) majících tendenci v sebevětších akváriích "zakrsnout" tak na 40 cm, mají akvarijní moty naopak tendenci narůstat, takže 35 cm je už dnes u samců docela klasika... (technicky nic neobvyklého, např akvarijní neonky anebo rájovci jsou rovněž o mnoho větší a mohutnější než divoké rybky). Máte někdo info o samečkovi přesáhnuvšímu 40 cm jako náš nebožtík Potvůrka?
V Mělníku už jsem slyšel i o samci který měl "snad 60 čísel", to mi ale přijde hodně přepálené. Zdání dané celkovou mohutností, objemem těla (což naskakuje exponenciálně), dost klame. V porovnání s našimi dalšími třemi již plně dospělými samečky (vesměs +- 35 cm) působil dojmem obra, jenž by si je dal snadno k svačině, ačkoli byl delší jen o "pouhých" 7 cm než oni (hmotnost ovšem naskočila skoro na dvojnásobek)...
Akvarijní moty mají zjevně tendenci k výraznému zvětšování, pokud mají podmínky v nichž se cítí komfortně. Má zde někdo s obdobným gargantuovským nárůstem zkušenost ?